PROCES S VLKODLAKEM

20. srpna 2007 v 17:46 | Míša |  Cizí články
PROCES S VLKODLAKEM
(LEDEN 1691, JURGENSBURG, LlVONSKO)
Přeložili jsme nejdůležitější části záznamu z procesu; dovolili jsme si pouze přepsat jej do dialogické podoby, zatímco soudní zapisovatel všechno uvádí v třetí osobě. Dodrželi jsme pravopis vlastních jmen i jeho varianty. Několik málo lexikálních obtíží jsme vyřešili tak, aby zůstal zachován celkový smysl textu. Seegen znamená zároveň "požehnání, štěstí" i "plodnost"; zauberer je "mág, kouzelník" a "čaroděj"; bliithe je "rozkvět, květ, osivo".

In puncto vlkodlactví a jiných neblahých a zakázaných skutků

Přítomní soudci: p. přísedící Bengt Johan Ackerstaff, zástupce krajského soudce p. přísedící Gabriel Berger.

Peter, hospodský z Kaltenbrunu, složil přísahu a pousmál se. Zeptali se ho na důvod.
Responsio: Vidím, že ten starý brach Thies bude taky muset přísahat.
Quaestio: Proč by neměl složit přísahu tak jako ty a svědčit o krádeži v kostele?
R.: Každý ví, že má spolky s čertem a že je to vlkodlak. Jak by mohl přísahat, když nepopírá, že byl vlkodlakem celá léta?
Po výslechu dalších svědků, ad dandum testimonium, starého Thiese obvinili. Doznal sice, že kdysi býval vlkodlakem, ale už víc než deset let jím není; dále prohlásil, že ho už v této věci vyslýchali v Nitau, za časů, kdy ještě soudcoval urozený pan baron Crohnster a pánové Rosenthal a Caulich. Skeistan, dnes již zesnulý sedlák z Lemburgu, mu tehdy rozbil nos, protože vyslýchaný přinesl z pekla zrní na setbu, které tam řečený Skeistan zahodil, aby nevyrostlo obilí. Výše jmenovaní soudci se případem nezabývali, vysmáli se mu a nechali ho jít, protože Skeistan se nedostavil.
Než se přistoupilo k dalším výslechům, bylo v této věci provedeno vyšetřování, aby se zjistilo, zda Thies vládne všemi smysly i zdravým rozumem, jestli nebyl tehdy šílený nebo zda není šílený dodnes. Kromě lidí, kteří Thiese dobře znají, vypovídal pan Bengt Johan Ackerstaff, zástupce krajského soudce. Řekl, že Thies dříve žil na jeho pozemcích a několik let pracoval v jeho službách, nikdy nepozbyl rozumu a nikdy nepopíral, že je vlkodlak. Protože tehdejší soudci se jím nezabývali, Thies mohl dál svobodně žít jako vlkodlak, tím spíš, že vesničané si z něj udělali téměř modlu.
Ipse ad haec quaerebatur: Kdy, kde a čím tě Skeistan udeřil?
R.: Uhodil mě v pekle, násadou od koštěte, ke které byly připevněné koňské ocasy. Předsedající soudce dosvědčil, že Thies měl v té době rozbitý nos.
Q.: Jak se vyslýchaný dostal do pekla a kde se peklo nachází?
R.: Vlkodlaci tam putují pěšky, ve vlčí podobě; peklo je na břehu jezera jménem Puer Esser, v bažině u Limburgu, asi na půl míle od Klingenbergu, na pozemku pana zástupce předsedajícího soudce. Jsou tam nádherná obydlí a hlídači ukrutně bijí ty, kdo chtějí odnést obilí a osivo, které tam přinesli čarodějové. Zrní se uchovává v jednom měšci (?) a obilí ve druhém.
Q.: Jak vypadáte, když se proměníte ve vlkodlaky?
R.: Máme vlčí kůži, kterou si prostě navlékneme. Já jsem ji dostal od jednoho venkovana z Marienbergu, rodáka z Rigy, ale už před několika lety jsem ji předal jednomu sedlákovi z Ally.
Thies při výslechu nechtěl uvést jejich jména a když byl tázán na podrobnosti, protiřečil si. Tvrdil, že vlkodlaci se skryjí v houští, svléknou si své běžné oblečení, ihned se promění ve vlky, jako vlci se potulují po kraji a roztrhají koně a dobytek, které potkají. Ale vyslýchaný nikdy neroztrhal veliké zvíře, jen jehňata, kůzlata, selata atd. V okolí Seegewoldu však žil velmi ctihodný muž jménem Tyrummen, který je dnes již mrtev, a ten byl také vlkodlak. Ve srovnání s ním vyslýchaný nebyl ničím. Tento muž napadal všechen skot, na který natrefil, i vepře při krmení, odvlékal je ze statků a požíral se svojí smečkou. Často jich bylo dvacet i třicet, unášeli celé spousty dobytka, svou kořist žrali na cestách a opékali si ji.
Q.: Jak a čím jste rozdělávali oheň?
R.: Oheň i kotle jsme brali na statcích, ze dřeva jsme si dělali rožně, opalovali jsme srst; nikdy jsme nejedli syrové maso.
Q.: Účastnil se vyslýchaný často takových hostin?
R.: Ano, samozřejmě. Q.: Co se dělo s unesenými vepři?
R.: Taky jsme je sežrali.
Q.:Když jste byli proměněni ve vlky, proč jste nežrali syrové maso, stejně jako vlci?
R.: To nemáme ve zvyku. Jedli jsme ho pečené, jako lidé.
Q.: Jak jste ho přidržovali? Podle toho, co říkáš, jste měli vlčí hlavy a tlapy a nemohli jste držet nůž, ani vyrobit rožeň, ani provádět další potřebné úkony.
R.: Nepotřebovali jsme nůž, trhali jsme maso zuby a jeho kousky jsme si opékali na klaccích, když jsme nějaké našli. A když jsme ho sežrali, byli jsme znovu jako lidé, ale nejedli jsme ho s chlebem. Na statcích jsme při odchodu brali sůl.
Q.: Jedli jste až do sytosti? Jídal s vámi ďábel? (Prius affirmat, posterius negat).
R.: S ďáblem jídají čarodějové v pekle. To vlkodlaci nesmějí, ti tam jenom rychle vběhnou, popadnou, co chtějí a uprchnou se svou kořistí. Kdybychom byli přistiženi, ďáblem pověření hlídači by nás krutě ztloukli železnými pruty, kterým říkají metly, a vyhnali by nás jako psy, protože ďábel, pro idiomate Lettico Ne eretz, nás nemůže ani cítit.
Q.: Když vás ďábel nesnese, tak proč se proměňujete ve vlkodlaky a chodíte do pekla?
R.: Protože jsme chtěli z pekla přinést to, co tam čarodějové odvlekli, jako dobytek, obilí a osivo. Onehdy jsme já i ostatní otáleli, nešli jsme do pekla, dokud jeho brány ještě byly otevřené, nepřinesli jsme semena a zrní, které ukradli čarodějové, a pak byla špatná úroda. Ale letos jsme zasáhli včas a udělali jsme, co bylo třeba. - Vypovídající prý sám přinesl z pekla tolik ječmene, ovsa a žita, kolik mohl unést, a letos by tedy měla být vynikající sklizeň, i když ovsa bude víc než žita.
Q.: Kdy k tomu došlo?
R.: Před Vánoci, v noci na sv. Lucii.
Q.: Kolikrát ročně se scházíte v pekle?
R.: Obvykle třikrát: v noci na letnice, na sv. Jana a na sv. Lucii. Na letnice a na sv. Jana to není vždycky, ale hlavně za nocí, kdy dozrává zrní, protože čarodějové ho pak hned seberou a odnesou do pekla a vlkodlaci ho musejí přinést zpátky.
Q.: Kdo byl s tebou tu poslední noc na sv. Lucii?
R.: Lidi z různých vesnic z okolí Rodenpei a Sunszel; znali jsme je a ptali jsme se jich na jména, protože existovalo víc různých skupin. K jedné z nich dřív patřil Skeistan Rein, syn toho muže, o kterém se mluvilo předtím, ale v poslední době jsem ho neviděl a nevím proč.
Když byl Thies tázán na lidi z Jürgensburgu, odpověděl, že nejspíš patřili do jiné skupiny, protože v té jeho nebyl žádný.
Q.: Jak může vyslýchaný tvrdit, že na sv. Lucii přinesli z pekla dobrou úrodu pro tento rok, když obilí ještě nedozrálo a nemohlo tedy být ukradeno?
R.: Čarodějové mají svůj vlastní čas a ďábel seje mnohem dřív. Čarodějové vezmou trošku zrní, odnesou ho do pekla a vlkodlaci ho přinesou zpět. Naše setba neroste, ani ovocné stromy - ty jsou v pekle taky -, stejně jako ryby. V pekle se obilí a stromy zelenají už o Vánocích. Na sv. Lucii se nám podařilo přinést zpátky většinu ryb, které čarodějové ukradli, takže letos by měly být dobré úlovky. Čarodějové berou osivo na příští rok a odnesou ho do pekla, ale zbytek nemůže vyrůst, dokud roste to, co bylo zaseto v pekle.
Q.: Viděl jste pokaždé, když jste šel do pekla, ty budovy, které tam stojí? Affirmat. Q.: Všiml jste si, zda v okolí bydlí nějací lidé?
R.: To místo není na zemi, ale v podzemí, a jeho vchod je uzavřen bránou, kterou nikdo nemůže najít, pokud tam nemá co dělat.
Q.: Jsou mezi vlkodlaky ženy a dívky? A co Němci?
R.: Zeny ano, ale dívky nemohou být přijaty, jinak by se proměnily v Puicken [snad nějaká obdoba démonů?] nebo v draky, byly by začarované a způsobily by nedostatek mléka a másla. Němci v naší skupině nejsou; mají své vlastní peklo.
Q.: Co se s vlkodlaky stane po smrti?
R.: Jsou pohřbeni jako ostatní lidé a jejich duše přijdou do nebe. Ďábel si odnáší duše čarodějů.
Q.: Chodí vyslýchaný do kostela, naslouchá bedlivě Božímu slovu, modlí se s příkladnou horlivostí a chodí k přijímání? - Negat, nic z toho nečiní. Q.: Jak by tvoje duše mohla přijít k Bohu, když nesloužíš Jemu, ale ďáblovi, když, jak sám přiznáváš, nechodíš do kostela, dokonce ani ke zpovědi a k přijímání?
R.: Vlkodlaci neslouží ďáblovi, protože mu berou to, co mu čarodějové přinesou. Proto je ďábel nenávidí, nemůže je vystát a dává je vyhánět železnými důtkami jako psy. To čarodějové slouží ďáblovi a vykonávají jeho vůli, a proto mu náležejí tělem i duší. Všechno, co dělají vlkodlaci, je pro dobro lidí. Kdyby jich nebylo, kdyby ďáblovi nesebrali příslib úrody, už by na světě žádná nebyla. - Thies toto stvrdil přísahou a dodal, že ruští vlkodlaci loni dorazili dřív a odnesli si požehnání pro svou zemi (ihres landes seegen). - Proto jim setba dobře vyrašila, na rozdíl od naší země, která přišla na řadu až později. Ale letos jsme Rusy předběhli a budeme mít plodný rok a hojnost lnu. Proč by Bůh nepřijal mou duši? Jen proto, že nechodím do kostela a k přijímání? V mládí mi o tom nic neřekli, nikdo mě nepoučil. Neudělal jsem nic špatného. - Velmi horlivě byla Thiesovi poskytnuta vysvětlení a o všem byl poučen.
Q.: Což není špatné krást dobytek svým bližním, k čemuž ses sám doznal, a proměňovat obraz Boží, člověka, ve vlka? Porušovat přísahu, kterou jsi při křtu složil Kristu, svému spasiteli, že budeš odolávat Satanovi, jeho lákadlům a jeho dílu? Zapomínat na Boha, páchat přísně zapovězené hříchy, které ostatní lidi urážejí a jsou jim odporné? Nechodit do kostela, kde bys za pomoci kněží a jejich kázání mohl poznat Boha a vstoupit do Jeho služeb? Ty raději běžíš do pekla, zatímco náš pastor chodí po statcích a nabádá lidi k modlitbám, vyzývá je, aby horlivě chodili do kostela a nechali se poučit!
R.: Na dobytku jsem tolik škod nenapáchal. Ostatní toho natropili mnohem víc. To je pravda, že pan pastor chodí na statky, učí lidi a modlí se s nimi. Já jsem s nimi také opakoval, co říkal pan pastor, ale potom už k nám chodit nemohl. Teprve teď, když jsem starý, se to musím naučit.
Q.: Kolik ti je let a kde ses narodil?
R.: Když Švédové obsadili Rigu (1691), už jsem uměl orat a vláčet. Narodil jsem se v Kurlonsku.
Q.: Když ses loni na sv. Lucii opět vydal do pekla, proč jsi předtím tvrdil, že jsi už dávno svou vlčí kůži postoupil venkovanovi z Ally?
R.: Nemluvil jsem pravdu, protože už jsem starý a nemám dost sil, ale teď řeknu, jak to bylo doopravdy.
Q.: Jaký z toho máš prospěch, že jsi vlkodlakem? Každý ví, že žebráš a že nemáš žádný majetek. R.: Žádný prospěch z toho nemám! Vlkodlaka ze mě udělal ten chlap z Marienburgu, když se napil na mé zdraví, a od té doby se musím chovat jako vlkodlak.
Q.: Označuje si ďábel vlkodlaky, aby je mohl rozpoznat?
R.: (Negat). Poznačuje si čaroděje, stará se o ně a krmí je hlavami nebožtíků, ropuchami, hady a jinou havětí.
Q.: Jsi starý a bez peněz, každý den určitě myslíš na smrt: chceš zemřít jako vlkodlak?
R.: Ne, před smrtí vlkodlactví předám někomu dalšímu, pokud budu moci.
Q.: Jak to uděláš?
R.: Udělám to tak, jako se to přihodilo mně: napiju se na jeho zdraví, třikrát fouknu do poháru a řeknu: "Ať se ti stane, co se stalo mně." Když ten člověk pohár přijme, přestanu být vlkodlakem a budu vysvobozený.
Q.: Nemyslíš, že tohle je taky hřích a ďábelská šalba? Vlkodlactví přece nemůžeš nikomu předat, leda že by, stejně jako ty, nevěděl nic o Bohu a měl k tomu sklony.
R.: Je pravda, že nikoho nemůžu udělat vlkodlakem proti jeho vůli. Ale hodně lidí mě žádalo, když viděli, že jsem starý a nemohoucí, abych jim své vlkodlactví přenechal.
Q.: Kdo tě o to žádal?
R.: Žijí daleko odtud, jedni na pozemcích urozeného pana soudce, další v Sunszelu, nevím, jak se jmenují.
Q.: Když jste, ty i ostatní, byli proměněni ve vlky a vypadali jste tak, museli na vás přece útočit psi a střílet po vás lovci? Říkals přece, že peklo hlídají zuřiví psi?
R.: Psům se dalo snadno uniknout, ale střelci nás mohli dostat. Pekelní psi nám neudělali nic.
Q.: Podle toho, co jsi řekl, ten Tyrummen ze Seegewoldu chodil na statky a odvlékal krmné vepře. Statky přece hlídají psi. Copak ho nenapadali a nekousali?
R.: Pokud si ho vůbec všimli! Když už na to přišlo, vlkodlaci běželi mnohem rychleji než oni, psi je nemohli dohonit. Tyrummen byl moc zlý chlap a ublížil spoustě lidí, proto ho Bůh nechal umřít zamlada.
Q.: Co se stalo s jeho duší?
R.: Nevím, jestli si ji vzal Bůh nebo ďábel.
Q.: Co jste dělali s rozkvetlým obilím a se stromy a se vším, co jste ďáblu sebrali?
R.: Házeli jsme je po větru a do země se vrátilo požehnání, k bohatým i k chudým.
Poté ho poučovali a přesvědčovali, že to všechno byl jen klam a ďábelské mámení, což je zřejmé například ze skutečnosti, že lidé, kterým se ztrácel dobytek a krmní vepři, se pustili do hledání a nakonec našli stopy, hlavně po prasatech, na místech, kde byla zvířata upečena a sežrána.
R.: Nekradli jsme poblíž statků, ale daleko od nich, kdo by nás mohl najít?
Q.: Jak by mohl vlk odtáhnout velkého, tučného vepře nebo dobytče na dvacet, třicet mil i víc, křovím a po úhorech, a dokonce, jak říkáš, i za hranice Estonska? Vidíš, že to všechno je jenom klamná představa, ďábelská šalba a lest.
R.: Je to pravda. Ten Tyrummen ze Seegewoldu vyrážel někdy i na celý týden. Já jsem na svoje společníky čekal v houští, a když přitáhli pěkně tučného vepře, společně jsme ho sežrali. Mezitím jsme jedli zajíce a další divoká zvířata, která jsme ulovili v mlází. Teď už nemám sílu běhat tak daleko, lovit zvířata a nosit je. Ale když chci, můžu si nachytat ryb, kolik se mi zachce. Ostatní to neumějí, mám pro to zvláštní nadání.
Q.: Nechceš se před smrtí obrátit k Bohu, nechat se poučit o Něm a o Jeho vůli, upustit od ďábelských praktik, litovat svých hříchů a zachránit tak svou duši od věčného zatracení a pekelných muk?
R.: (Thies nechtěl odpovědět přímo.) Kdo ví, kam přijde moje duše? Jsem starý, copak tomu všemu můžu rozumět?
Nakonec pod nátlakem prohlásil, že je připraven od toho upustit a obrátit se k Bohu.

(Původní text lze najít v knize O. Höflera Kultische Geheimbünde der Germanen, Frankfurt, 1934, str. 345-351.)

(Zdroj: Claude Lecouteux - Víly, čarodějnice a vlkodlaci ve středověku, Příběh dvojníka; česky VOLVOX GLOBATOR 1998)

ZDROJE:
Obrázek - www.google.cz
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Gwadahir Gwadahir | 20. června 2008 v 18:04 | Reagovat

Velmi kvalitní a věcnej historickej článek, chválim

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama